Červen 2009

moře

30. června 2009 v 17:30 | balinka |  obrazky

První na svete

30. června 2009 v 17:17 | balinka |  mořskej svet
Podobné registry již samozřejmě existují, zatím se však soustředily na konkrétní živočišné či rostlinné skupiny nebo regiony. Nový seznam má kromě uceleného přehledu také pomoci s odpovědí na otázku, do jaké míry ovlivňuje lidská činnost výskyt různých živočišných a rostlinných druhů.
"Varovné zprávy o úbytku mořských živočišných a rostlinných druhů musí vycházet z aktuálního poznání," řekl pro New Scientist Mark Costello z Aucklandské university, která se na budování registru podílí. Ve stejném duchu se vyjádřil i Jesse Ausubel ze Sloanovy nadace, která registr založila. Podle něj nebyly poznatky o životě v mořích a oceánech před pár lety dostačující.

Nejmene milion organismů vůbec nezname

30. června 2009 v 17:13 | balinka |  mořskej svet
Ausubel se podle časopisu New Scientist zeptal Fredericka Grassla, spoluautora zprávy o rozmanitosti živočišných druhů pro Program OSN pro životní prostředí, kolik rostlinných a živočišných druhů v mořích a oceánech žije. Dostalo se mu odpovědi, že nejpřesnější odhady se pohybují v rozmezí jednoho až deseti milionů. Ausubel Grassla požádal, zda by mu mohl dát seznam známých mořských organismů, Grassel však přiznal, že žádný ucelený registr dosud neexistuje.
Od roku 2000 tedy začal vznikat světový registr, na němž se podílejí přední světoví experti. Hodně pozornosti se zaměřuje na identifikaci těch organismů, jimž se dostalo několika názvů. Například pro jeden druh velryby se používají čtyři různá latinská pojmenování, jeden druh mořské houby jich má dokonce 56.
Podle tiskové zprávy Centra pro mořský život je budování registru za polovinou, v současné době obsahuje tento seznam na 122 500 ověřených druhů. V Belgii se proto v červnu sešlo na 55 vědců ze 17 států, aby připravili oficiální zprovoznění hotového projektu, které je plánováno na rok 2010, kdy by v databázi mělo být na 230 tisíc známých druhů. Experti se domnívají, že minimálně milion jich lidstvo ještě nezná.

lbrador a nove kotě

30. června 2009 v 16:56 | balinka |  povidky
Máme fenku labradora, která je od malička zvyklá na kočky, když jsme si ji tenkrát přinesli, tak už jsme měli jednu kočku doma a té se během 4 měsíců narodila koťata, která naše fenka snášela dobře, jelikož v té době jí bylo asi půl roku, takže nikdy s kočkama žádný problém neměla a co se týká cizích koček tak taky žádný problém, pouze je pozoruje a chce je očichat, někdy se stane i to, že když k ní kočku chceme dát,aby ji očichala, dává hlavu na stranu, vypadá to, jako když se kočky bojí.

žirafa a myš

30. června 2009 v 12:28 | balinka |  vtipy
Potkala žirafa myšku a říká:
"Ty ani nevíš, jaké to je dobré, mít takový dlouhý krk."
"Hmmm," myška na to.
"Díky svému krku dosáhnu na ty nejvyšší a nejchutnější lístečky na stromě."
"Hmmm."
"A když je polykám, tak krásně dlouho to trvá, než projdou celým mým krkem."
"Hmmm."
"A když se pak napiju pramenité vody, ona tak krásně dlouho a dlouho sklouzává do žaludku a celou mne ochlazuje."
"Hmmm," rozpovídá se myška "a...už jsi někdy zvracela?"

zebra

30. června 2009 v 12:26 | balinka |  vtipy
Přijde zebra k fotografovi.
Fotograf se ptá: "A fotečky bude te chtít černobílé nebo barevné?"

žijeme v zoo

30. června 2009 v 12:21 | balinka |  povidky

Stejně jako lidé i zvířata mají svůj denní program - pravidelně provádí nezbytné činnosti jako je čištění peří či srsti, shánění potravy, odpočinek, spánek, značkování svého území. Tyto činnosti jsou jim vrozené. Již malé štěně např. ví, že si na procházce musí označkovat různá místa močí, aby zanechal zprávu ostatním psům. Svůj denní program dodržují i zvířata v ZOO.Pro ošetřovatele je důležité, aby jejich program znali a dodržovali ho. Je nutné zvířata co nejméně rušit, např. neuklízet výběh, když zvíře odpočívá, krmit zvířata v době, kdy si i v přírodě hledají potravu. Pokud ptáci hnízdí nebo savčí samice jsou březí, je nutné jim zajistit co nejvíce klidu.

Podle toho, kdy jsou zvířata nejvíce aktivní, je dělíme na denní a noční. Většina denních zvířat je nejčilejší zrána, dopoledne a odpoledne či navečer, přes poledne obvykle odpočívají a čistí se, přežvykují či pospávají. Noční tvorové ožívají za soumraku a nedlouho před svítáním. Jsou však i tací živočichové, kteří aktivují ve dne i v noci - např. kachny, ryby, hraboši. Aktivita zvířat závisí i na počasí a roční době. Např. jelen v době říje musí být ve střehu celý den, aby nějaký soupeř neodlákal laň.

Naopak ve velkých vedrech a v tuhých mrazech jsou zvířata nečinná, šetří tak energií. Pohybová aktivita se ale také liší u různých druhů živočichů. Jsou druhy, které v přírodě tráví téměř celý den či celou noc šmejděním po svém revíru, hlídáním jeho hranic a hledáním kořisti. K takovým zvířatům patří např. kunovité šelmy, veverky a medvědi. Taková zvířata pak v ZOO vykonávají monotónní pobíhání po určité dráze ve výběhu či ubikaci. Vybíjejí si tak energii, kterou by v přírodě věnovali činnostem, jež v zajetí odpadají. Druhá skupina zvířat nemá vrozenou nutnost pohybu (např. orel, lev). Pohyb u těchto zvířat je vyvolán především pocitem hladu, nutností jít si ulovit potrav.

Dostane-li lev nažrat, lehne si a spí. Jedna z prvních věcí, kterou zvířata po probuzení a důkladném protažení těla udělají, je značkování teritoria. Co to vlastně je teritorium? Často si návštěvníci ZOO postesknou: "Chudinka zvíře, když musí být zavřené v kleci a nemůže žít na svobodě." Ale ani zvířata ve volné přírodě nemají úplnou svobodu a volnost. Žijí v určitém omezeném prostoru, kde se cítí bezpečně, kde to dobře znají a jehož hranice překračují jen výjimečně. Tento prostor se nazývá teritorium. Může ho obývat 1 zvíře, pár nebo stádo či rodina. Ti si své teritorium hájí proti příslušníkům vlastního druhu. Liška proti jiné lišce, labuť proti labuti.Teritorium je tak velké, aby své obyvatele uživilo. Čím více potravy, tím může být menší. Proto zatímco v přírodě tygr obývá území o rozloze 20 km2 , v zajetí mu stačí výběh velký 100m2 , neboť dostává dost potravy od ošetřovatele. Kopytníkům musí růst v t. tolik výhonků a tráva, aby si ji brzo nevypásli. Hranice teritorií si zvířata značkují, jejich značky jim vlastně nahrazují ploty,které oddělují pozemky u lidí a jiným příslušníkům svého druhu tak oznamují, že t. je již obsazeno. Ze značek dokáže zvíře také vyčíst, zda území obývá samec nebo samice, zda samice je v říji, v jaké je jeho obyvatel kondici, zda není nemocný. Zvířata používají mnoho různých způsobů značkování. Zpěv kosa je pro ostatní kosáky signálem, že území je již obsazeno. Zvukem si označují t. i giboni, orangutani, lvi. Jiným typem značek jsou značky pachové - např. kočkovité šelmy si označují teritorium ostře páchnoucí močí. Medvědi nebo tygři zase škrábou kůru na stromech, takový podpis je vidět z dálky - je to typ optického značkování. I v ZOO můžeme značkování u zvířat denně pozorovat. Pokud vpustíme zvíře do nového výběhu, první, co zvíře udělá, je označení hranic svého nového domova. Tak jako je náš byt rozdělen na různé pokoje (jídelnu, kde obědváme, ložnici,kde spíme), je i t. rozděleno na několik částí, které mají určitý význam. Např. jelen má v t. místa, kam chodí na pastvu, místa, kde probíhá říje, kde spí, kam se chodí napít a místa,kde si značkuje hranice svého teritoria.

Po splnění těchto ranních povinností se zvířata poohlédnou po něčem k snědku. Býložravá zvířata získávají potravu snadno. Prostě jen skloní hlavu a ukusují si šťavnaté výhonky, trávu, různé byliny apod. Tato potrava je však málo výživná. Aby získali dost energie, musí konzumování potravy věnovat spoustu času - i několik hodin denně. Vůbec nejhůř jsou na tom sloni, ti jsou otroky svého žaludku. Uživit tak obrovské tělo stojí pořádnou námahu - proto kromě 2 hodin spánku a chvíle koupání jen žerou a žerou. Masožravci jako např. kočky, draví ptáci, jsou v tomhle ve výhodě. Maso je velmi výživná potrava a proto jim stačí nažrat se na plné vole či nacpat si žaludek (a ten se může šelmám hodně roztáhnout) jen jednou denně. Vydrží i nejíst několik dní, pak se ale nažerou k prasknutí. Získat maso však stojí hodně trpělivosti a energie při lovu kořisti a ne každý pokus bývá úspěšný. U lvů jen každý 10. až 12. lov končí úspěchem. Nejlépe jsou na tom všežravci, v klidu si okusují byliny, požírají různé plody, bobule a kořínky a příležitostně si jídelníček vylepší nějakou tou mršinou, hmyzem či ulovenou myší nebo ještěrkou.

Po dlouhodobém pasení či namáhavém lovu následuje zasloužený odpočinek Dlouhý spánek si mohou dovolit jen zvířata, která nejsou ohrožena nepřáteli (např. mláďata, šelmy) nebo zvířata schovaná v různých norách, dutinách či jeskyních. Kočky např. prospí 13 - 16 hodin za den, přežvýkavci naopak pouze 3 hodiny.A navíc živočichové, kteří mají mnoho nepřátel, spí v krátkých intervalech a ne v jednom kuse. Např. kachny zavírají oči jen na 0,5min. až 5 minut. A i ve spánku je část jejich mozku ve střehu a reaguje na podezřelé zvuky v okolí. Ptáci obvykle spí na větvích. V prstech mají šlachy s výčnělky, které zapadnou při dosednutí na větev do zvláštních žlábků a automaticky drží prsty nohou sevřené kolem větve, aniž by pták musel vydávat energii a sílu do sevření. Nespadne ani při silném větru. Zvláštní způsob spánku mají rorýsi, spí v letu. Afričtí ptáci myšáci a asijští papoušci netopýří spí hlavou dolů. Sloni spí buď na boku nebo ve stoje. Psi, kočky, medvědi, kuny a další savci se před usnutím stočí do klubíčka. Chrání si tak nejzranitelnější část těla - břicho. Břicho je také nejméně osrstěné a unikalo by tudy tělesné teplo.

Velkou část dne věnují zvířata úpravě zevnějšku. Úpravě svého peří věnují ptáci mnoho času. Je to pro ně otázka života a smrti mít peří v dokonalém pořádku, mít pera celistvá neroztřepená, dobře promaštěná či napudrovaná. S roztřepenými pery by pták špatně létal, s nenamaštěným peřím by se mohl utopit. Peří si ptáci mastí výměškem zvláštní mazové žlázy umístěné nad ocasem. Zajišťuje jim nepropustnost peří pro vodu. Některým ptákům mazová žláza chybí (volavky, papoušci) . Dobrou kondici peří jim pomáhá udržovat perní pudr, který se uvolňuje rozpadem prachového peří. Někteří ptáci a stepní savci se rádi koupají v prachu. Zbavují tím kůži parazitů. Opice se čistí navzájem, nevybírají si však blechy, jak se mylně tvrdí, nýbrž lupy a drobné nečistoty. Opice blechy nemají. Savcům slouží k čištění srsti jejich jazyk, např. žirafa ho má tak dlouhý, že si jím může vytřít oko. Nejen lidé, ale i zvířata se v přírodě parfémují. Psi si libují v pachu rozkládajících se mršin, medvědi se natírají pryskyřicí,kočky milují vůni kozlíku lékařského a levandule.

Ještě jedna činnost je součástí denní aktivity zvířat - hra. Zvířata si však hrají pouze coby mláďata, v dospělosti by pro ně hra byla zbytečnou ztrátou energie. Při hře by také nedávala dostatečný pozor na své nepřátele a mohla by skončit v jejich žaludku. Existují i výjimky - jako např. papoušci nebo havranovití ptáci. A také člověk.

kočky

30. června 2009 v 12:17 | balinka |  obrazky

pštros africký

30. června 2009 v 12:00 | balinka |  povidky
V zoologickém systému jsou pštrosi řazeni do zvláštního nadřádu běžců.Neumějí létat.Zato ale běhají rychlostí kolem 50 km/h.Mezi pštrosi patří i jihoameričtí nandu,kasuáři žijící v Austrálii a Nové Guineji a australští emu.Africký pštros může měšit až 2,5 m.Dříve žili tito běži na ostrově Moa u Nového Zélandu a dosaovali výšky až tři metry.Říkalo se jim moa.

Je pravda,že pštros,když uvidí nebezpečí,strká hlavu do písku??
- Pčtros hlavu do písku nestrká.Je výborný běžec a hrozí-li mu nebezpečí,například od lvů,prostě uteče.Pískem se často zaobírá,neboť si z něho vybírá malé kaménky,které polyká.

Kdo se u pštrosů emu stará o výchovu mláďat - samec,či samice??
- U pštrosů emu většinu rodičovských povinností obstarává samec.Sám sedí na vejcích a sám pečuje o mláďata,která se vylíhnou.

Má pštros,který neumí létat,křídla??
- Všechny druhy pštrosů mají široká křídla,kterými dokáží manévrovat při rychlém běhu,když chtějí změnit směr.Křídel používají při namlouvacích obřadech.

ahoj

29. června 2009 v 17:03 | balinka




Ahoj já jsem kveta je my 13 let. mám předivku betka ,kvetka betka,bude tu sranda,obrazky .